Ženy v zemědělství (dotazník rozeslaný členům ZS ČR)

Požádali jsme ženy pracující v zemědělství, aby vyplnily dotazník, který připravila Česká zemědělská univerzita (PEF). Níže Vám přinášíme anonymní výběr z odpovědí, které nám došly.

Jak vidí ženy svou situaci v zemědělství?

České zemědělství patří mezi nejvíce konzervativní sektory z hlediska uplatnění žen, což vyplývá z původního charakteru práce v sektoru, kde stále ještě převažuje fyzická a ruční práce. Historicky jsou v zemědělství proto stále práce, které ve většině případů nemohou dělat ženy - často jsou vyšší pozice spojeny s namáhavou fyzickou prací nepřístupnou ženám (zvedání předmětů).

Většina žen zaměstnaných v zemědělských podnicích je zaměstnána na nejnižších pozicích - nejméně odborných jako pracovnice při sklizni, výsadbě, ruční práci ve skladu apod., a v administrativě. S tím souvisí i výše platu žen, která rozhodně není srovnatelná s výší platu mužů. Částečně je tomu tak díky nižší odbornosti, ale ve většině případů to vyplývá "z tradice".

Obecně se ženy uplatňují spíše v živočišné výrobě než v rostlinné - mají blíže ke zvířatům než k traktorům (nikdo nikdy neslyšel např. o pozici "traktoristky" či "opravářky zemědělské techniky").

V živočišné výrobě se ženy uplatňují s ohledem na fyzickou zátěž (v závislosti na typu práce/vybavení technologiemi). Pracují např. jako zootechničky, ošetřovatelky zvířat, dojičky, příp. jako obsluha nakladače a krmného vozu nebo skladnice. Všechny tyto práce v živočišné výrobě jsou časově náročné (tj. práce v noci / o víkendech / nepravidelná pracovní doba) a ženy je hodnotí jako "každodenní dřinu", kterou by nemohly dělat bez kladného vztahu k živočišné výrobě. Jde také o pozice, na které se "z tradice" nehlásí muži.

V úzkém vedení jsou ženy zastoupeny jen minimálně. Přesto v posledních letech přibývá i žen v manažerských pozicích, majitelek firem, agronomek nebo vedoucích provozu.

Co ženám brání v tom, aby založily své podnikání v zemědělství?

Překážek, proč nejsou ženy v oblasti podnikání v zemědělství aktivnější, je hned několik. Nejčastěji respondentky uváděly vysokou časovou náročnost, tj. málo volného času pro rodinu z důvodu práce o víkendech/v noci.

Zaznělo ale i mnoho vnějších aspektů - od nestability a nejistoty (nepředvídatelnosti počasí) v tomto oboru, přes drahou půdu, vysoké náklady a byrokracii, až po nedostatek schopných lidí, kteří umí něco dělat rukama.

Další překážkou, která respondentkám brání se v zemědělství "zavést", je, že zemědělství je převážně mužskou doménou. Muži se domnívají, že ženy nejsou pro tyto pozice vhodné, což nemusí být ženám - obklopeným převážně muži - v práci vždy příjemné.

Jako "náročný obor" hodnotí respondentky zemědělství i proto, že zahrnuje široký záběr činností - od ekonomické, přes agronomickou, zootechnickou, mechanizaci, evidenci půdy až po např. legislativu. Starším respondentkám nevyhovuje ani neustálý tlak na stále novější technologie (práci s počítačem).

Přivádí ženy k práci v zemědělství jejich vzdělání?

Obecně lze říct, že na středních a vysokých zemědělských školách je dost absolventek ženského pohlaví. Problém je, že mnoho z nich odchází do jiných oborů nebo pracují jako obchodní zástupkyně firem. Jen minimum z nich odchází do provozu jako takového.

Velká část žen se do zemědělství dostává přes vztah ke zvířatům (např. ke koním), k němuž jsou zpravidla vedeny z domova. Proto se ženy rozhodnout studovat např. chov koní - a nakonec skončí v živočišné výrobě. Žen, které by chtěly dělat v rostlinné výrobě (agronomku, obsluhu strojů), je minimum. Do budoucna se, díky zlehčení namáhavosti těchto prací nebo díky preciznímu zemědělství, otevírá možnost tento sektor více zpřístupnit ženám, uváděly respondentky.

S jakými problémy se podle žen potýká naše zemědělství?

Vysoké požadavky pachtýřů nebo pronajímatelů, kteří si tlakem na nájem řeší finanční krize odjinud, nedostatek schopných lidí, vysoké náklady, nestabilní trh, málo vlastní půdy - to jsou problémy, které respondentky uváděly nejčastěji. Ze všech uvedených problémů nejvíce rezonoval právě problém zaměstnanosti v živočišné výrobě (s tím souvisí ale i generační problém).

Zazněly problémy spojené s rentabilitou chovu dojného skotu, s ochotou lidí pracovat v živočišné výrobě, kde se pracuje včetně sobot a nedělí, nebo problémy spojené se zákazem chovu drůbeže (od roku 2027), jenž přinese nutnost chovu v nových halách v nejvyšší kvalitě, které jsou ovšem ekonomicky nedosažitelné.

Problematické je i dodržování požadavků EU (např. u POR a hnojiv), neustálé kontroly kdečeho na kdeco a obecně byrokratická zátěž. Tématem, které je momentálně aktuální, je zajištění energetické soběstačnosti v zemědělství, např. použití alternativních paliv (CNG, bioCNG, apod.) v zemědělství, nebo jak ekonomicky a zároveň ekologicky se chovat k půdě (zavádět a dodržovat protierozní opatření) a ke zvířatům.

Jaké kompetence jsou podle žen pro podnikatelský úspěch v tomto odvětví klíčové?

Za klíčovou kompetenci považují respondentky především zodpovědnost (za: chod firmy, welfare zvířat, půdu, spokojené zaměstnance, reprezentaci firmy na veřejnosti). Důležitá je podle nich také flexibilita (tedy ochota pracovat přesčas, s níž se bohužel pojí relativně nízké finanční ohodnocení za vysoké pracovní nasazení), vztah k půdě a k zemědělství, psychická odolnost, sociální empatie, schopnost rychle se rozhodovat, nadšení nebo obětavost. Zaznělo také i staré známé "mít zdravý selský rozum" nebo že nejdůležitější je "mít srdce, pevné nervy, důvtip, podporu rodiny, podnikavého ducha a chuť nebát se výzev".

Jaká opatření by mohla napomoci k tomu, aby ženy chtěly být v oblasti podnikání v zemědělství aktivnější?

Za vůbec nejdůležitější považují respondentky ukázat zemědělství takové, jaké opravdu je. Tedy neukazovat v médiích jakési zkreslené vize, které jsou postaveny na odporu k řepce a větším podnikům. Díky nezkreslenému seznámení se s tímto oborem by si tento obor vydobyl větší pochopení u veřejnosti.

Z osobních problémů pak respondentky uváděly nejčastěji problém s nedostupností školského zařízení (nedostatek míst pro děti ve školkách) nebo boj s byrokracií. A co by si respondentky přály nejvíce? Např. mít jednodušší přístup ke zkráceným úvazkům a také mít rovné podmínky - průřezově všemi oblastmi - od sociální oblasti až po rovnost platů.

***

Dotazník vznikl pro potřeby projektu DEMETRA, jehož řešitelem je prof. RNDr. Jaroslav Havlíček, CSc., v konsorciu řešitelů Německo, Česká republika, Kypr, Polsko, Řecko, Slovinsko. Koordinátorem projektu byl Institut für sozialwissenschaftliche Beratung GmbH I, Regensburg. Více o tomto projektu na (www.demetra-project.com). Výstupy, které uvádíme, jsou výstupy z dotazníku rozeslaného 17. května 2022 členům ZS ČR, a nejedná se tedy o oficiální výstupy projektu DEMETRA.

Public link

Please use the above public link if you want to share this noodl on another website.