Tisková zpráva MK k tiskové zprávě NKÚ

Zároveň je nutné zdůraznit, že kontrolované období je vzdáleno od současného stavu několik let a že již nyní MK ČR přijalo řadu opatření, aby se systém udělování dotací nejen z oblasti Kulturních aktivit zlepšil.

Kontrolní akce NKÚ se zaměřila na vynakládání prostředků ministerstva kultury v letech 2019 až 2022 na podporu kulturních aktivit. V průběhu těchto let resort rozdělil 3,2 miliardy korun na více než 9 300 projektů. V kontrolním závěru NKÚ vytýká ministerstvu kultury tyto nedostatky: nepřehledný a komplikovaný systém poskytování dotací, nejasné přínosy podpory, neplnění opatření a úkolů uložených vládou ČR. Uvádí také, že jde o problémy, které NKÚ zjistil už při kontrolách z let 2014 a 2018.

Ministerstvo kultury si je vědomo, že dotační systém není jednoduchý a je administrativně náročný jak pro žadatele, tak pro odborné složky úřadu, které se dotacím věnují. Zároveň je třeba říci, že kontrola se týkala dotací v letech 2018-2022, tedy systému, který nezměnilo minulé politické vedení ministerstva, protože ani po nálezech z předchozích kontrol neprosadilo potřebné změny směřující ke zjednodušení a modernizaci systému tak, aby byly procesy sjednoceny, digitalizovány, zjednodušeny a administrativně optimalizovány.

Vedení ministerstva kultury si bylo situace po svém nástupu vědomo a podniklo kroky k tomu, aby systém doznal změn. Ke změnám MK ČR přistoupilo otevřenou a participativní formou.

Díky iniciativě ministra kultury a současného vedení se připravuje rozsáhlá reforma a digitalizace dotačních řízení, ke které se ministerstvo zavázalo jak v rámci Státní kulturní politiky 2021-2025, tak v rámci Národního plánu obnovy, a ke které vybízely i kontrolní závěry NKÚ v minulosti. Koordinací a vedením pracovních skupin, které mají za cíl tuto reformu a digitalizaci provést, je pověřen náměstek ministra kultury Ondřej Chrást.

Po vnitřní analýze stavu se konaly konzultace s širokou odbornou veřejností na téma dotační politiky a souvisejících procesů. Mimo jiné proběhlo sedm kulatých stolů, u kterých diskutovali zástupci ministerstva kultury, všech relevantních oborových skupin a stakeholderů příjemců dotací. Zároveň probíhají pravidelné kulaté stoly k digitalizaci národních dotací, a v září bude část z nich digitalizována.

Nejbližším krokem, který bude následovat, s termínem do září 2024, je příprava digitalizace všech dotačních titulů a samotná digitalizace vybraných pilotních titulů, dohromady ve 4 fázích, z nichž část bude dokončena v roce 2025.

Digitalizace a automatizace je hlavním pilířem celé reformy. Ve středním časovém horizontu, do září 2025, bude finalizována evaluace dotačních titulů i jejich celkového zaměření. Hlavním pilířem digitalizace je již funkční elektronický systém AIS, který se osvědčil v digitalizaci dotací z Národního plánu obnovy a který bude nasazen na všechny Národní dotace. Reforma a její cíle jsou rozčleněny na krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé a samotná reforma je také pomyslným startem pro přípravu nové Státní kulturní politiky pro roky 2026-2030.

NKÚ dále konstatuje, že jsou nejasné přínosy podpory dotačních titulů. MK ČR konstatuje, že primárně vychází ze zákona č. 203/2006Sb. o některých druzích podpory, kde je klíčovým bodem podpora veřejné kulturní služby. Jelikož se podpora veřejné kulturní služby ze strany ministerstva v rámci kulturních aktivit odehrává v široké škále, tj. od podpory profesionálního umění, přes umění neprofesionální, podporu knižních publikací, tisků, periodik, časopisů pro národnostní menšiny až po podporu osob se zdravotním postižením a podporu médií a audiovize, nelze tuto podporu generálně vyhodnotit nastavením společných kritérií. Klíčové pro účelné vyhodnocování poskytnuté veřejné kulturní služby je to, že podpora veřejné kulturní služby se děje na základě stanovených kritérií a rozhodujícím kritériem je vždy především kvalita projektu a jeho přínos pro danou oblast (obor) či - obecně - pro rozvoj kulturního dědictví státu.

Ve svém nálezu NKÚ zmiňuje i "nedostatečné množství veřejnosprávních kontrol". MK ČR k tomu uvádí, že vnímá toto konstatování jako zjednodušující, zobecňující a tím zkreslující. NKÚ se soustředilo jen na kontroly vykonané Oddělením kontroly. Nicméně veřejnosprávní kontrola prováděná Oddělením kontroly je jen jedním z prvků komplexního vnitřního řídícího a kontrolního systému Ministerstva kultury.

V prvé řadě je kontrola dotací prováděna ve všech věcně příslušných útvarech, které poskytují dotace a příspěvky z rozpočtu Ministerstva kultury. Tato kontrola je prováděna u 100 % dotací a příspěvků.

Oddělení kontroly realizuje následné veřejnosprávní kontroly na vzorku dotací a příspěvků, který se vybírá rizikově orientovaným přístupem se zohledněním výše poskytnuté dotace nebo příspěvku a podnětů útvarů, které administrují dotace a příspěvky.

OIAVK je připraveno operativně navýšit počet veřejnosprávních kontrol dotací a příspěvků, pokud by došlo ke zhoršení vnitřního řídícího a kontrolního systému, k navýšení počtu závažných zjištění z kontrol, nebo k nárůstu podvodného jednání. Tato situace však v uplynulých letech nenastala. Výsledek kontroly NKÚ a Kontrolní závěr neobsahuje zjištění, která by se týkala nedostatků v kontrolních postupech nastavených v rámci administrace dotací a příspěvků.

Lze tedy konstatovat, že připravovaná reforma a digitalizace dotačních řízení, která na MK ČR momentálně probíhá, přinese řešení problémů, na které NKÚ minulá vedení ministerstva kultury v minulosti upozorňoval.